.                                                                                                                                                                                                                                                                                       

O Alzheimeru

O co jde...

Jde o degenerativní poškození mozku způsobující úpadek jeho běžných činností. V prvních stádiích začíná degenerovat část mozku zvaná hipokampus a způsobuje pokles kognitivních funkcí - myšlení, paměti, úsudku. Hipokampus se postupně zmenšuje, a navíc se ztenčuje spojení mezi ním a prefrontální kůrou. Mozek pak přestává mimo jiné zpracovávat krátkodobé vzpomínky. 

Příznaky...

Průběh nemoci je pomalý a příznaky se objevují postupně. Často jsou přehlíženy jako přiměřené věku a činnostem a nevzbuzují obavy a pozornost nejbližšího okolí.  Nejprve to jsou poruchy paměti a ztráta schopnosti učit se novým věcem nebo vykonávat kdysi běžné činnosti zcela automaticky. Dochází k obtížím s vyjadřováním, rozhodováním, dokončováním myšlenek, zhoršuje se orientace v čase a v prostoru. Častými jevy je nepoznávání rodiny a příbuzných. Dochází ke změnám osobnosti a výkyvům v chování, včetně schopnosti logického uvažování. Bývá zvýšená noční aktivita a naopak klid přes den. Dostavují se výpadky v krátkodobé paměti, opakování stejných příběhů v krátkých sledech, i tázání se na stejné otázky stále dokola. Nepamatuje si činnost, kterou vykonával před několika minutami ani kdy naposledy jedl. Objevuji se agresivní stavy i chvíle úzkosti. Lidé s příznaky bývají vztahovační a vše berou jako útok na svou osobu. V dalších stádiích dochází ke ztrátě soběstačnosti a plné závislosti na okolí.  

Související komplikace...

Vyplývají z aktuálního stavu a stádia.  S poruchou orientace je komplikované orientovat se na známých místech. Se ztrátou soběstačnosti souvisí riziko dehydratace, prochladnutí i vyhladovění. S rozvojem nemoci ubývá činností, které je člověk schopen zvládnout sám bez cizí pomoci. V určitém stádiu již není schopen samostatně se najíst, potíže jsou s dodržováním a prováděním hygieny. Často nastává inkontinence. Člověk se stává zcela závislým na kompletní 24h ošetřovatelské péči. Alzheimerova choroba snižuje obranyschopnost, a banální infekce může znamenat závažné ohrožení života a je sama o sobě smrtelným onemocněním. Průměrná doba přežití je osm let od začátku příznaků.  

Co ho způsobuje a proč...

Velmi zjednodušeně řečeno se spouští tvorbou T-proteinu, který vede k urychlení tvorby amyloidu beta. Beta-amyloidní peptidy jsou organické sloučeniny složené z aminokyselin, ty se později mění ve shluky lepkavých vláken formujících se v takzvané plaky, které v podstatě ucpou mozek. Buněčné membrány neuronu se proti tomuto shlukování peptidů přirozeně brání, ale s přibývajícím věkem dochází k poklesu obraných lipidů, což může Alzheimerovu chorobu rozvinout. Pravděpodobnost výskytu se zvyšuje s věkem. Ve věkové skupině 65 let je výskyt 2 až 3 % a ve věkové skupině 80 let se udává, že až polovina obyvatelstva má nějaký stupeň Alzheimerovy diagnozy. Rizikovým faktorem jsou otřesy mozku a jistou roli v tom hraje také dědičnost. 

Léčba...

Nemoc nelze zcela vyléčit, ale včasným rozpoznáním a léčbou lze zpomalit její vývoj a zlepšit stav natolik, aby byl člověk v rámci nějakých možností soběstačnější. V raných stádiích nemoci se podávají kognitiva, což jsou látky, které brání odbourávání acetylcholinu, který je nezbytný pro přenos nervových signálů. Dalšími léky snižující agresivitu a neklid jsou neuroleptika, antidepresiva, a hypnotika, která pomáhají spát. Dalšími jsou anxiolytika na tlumení úzkosti.